Rozhovor s Míšou Markovou (by Véva)

04.12.2013 14:56

Míša Marková je úspěšná máma na plný úvazek (má doma dvě těžce hyperaktivní děti a jednoho lehce hyperaktivního manžela) a příležitostná lektorka břišních tanců, a k tomu všemu zvládá být také vrchní Kostní kostymérka. 

 Kostýmy u Zdaleka ne tak ošklivá… sklidily mnoho chvály, která jde na vrub hlavně tvojí invenci a zručnému šití. Mohla bys nám odpovědět na pár otázek ohledně toho, jak pracuješ?

 

Odpovídám … zdaleka ne tak vtipně, jak by se zprvu zdálo …

 

Jak ses dostala k šití a co tě na něm baví.

Asi bych měla říct, že mě baví něco tvořit, že se mi líbí vědomí, když se mi látka pod rukama mění na kousek oblečení. A je to pravda. Ale taky je pravda, že mě k tomu hnala marnivost. Tančila jsem a jedna kolová saténová taneční sukně stála skoro dva tisíce. Líbilo se mi, že lektorka měla na každou lekci jinou sukni (byla to i majitelka studia, takže si oblečení půjčovala, což jsem ale zjistila až o pár let později…) Tak bylo jednodušší naučit se jednoduchý střih, pořídit stroj a začít se přátelit se špendlíky, jehlami a nitěmi …  

 

Na všechny kostýmy jsi dělala i návrhy – kde ses inspirovala a jaký byl proces vzniku?

Inspirace je všude, po netu, filmy, historie, v neposlední řadě i to, co si představovali herci. Nejsem tak zdatná švadlenka, abych si mohla dovolit nějaký komplikovaný střihy, všechno to jsou jednoduché šaty, rovné švy a tak. Třeba poprvé jsem šila knoflíkové dírky, doteď jsem to nepotřebovala. Takže můžu s klidným svědomím říct, že mě Kosti zvedli na mnohem vyšší level. Ale nejspíš bych se tím neuživila J

 

Jo a proces vzniku. Klasika. Nakreslit, nechat schválit, udělat střih, pokud možno správně napočítat míry, aby kostým seděl, nastříhat látku a sešít. To je celý. Nic převratného.

 

Kolik času zhruba zabral jeden kostým?

To je záludná otázka. Vlastně moc času ne. Jen se přemoct a sednout si k tomu. Člověk by pak ty věci nedodělával ve tři ráno před generálkou. V horším případě před premiérou…

 

Znáš-li kostýmy i z minulých her – dala bys Kostem nějaké tipy na zlepšení?

Viděla jsem jen Filipa a Chrám. A to podle mě kostýmově víceméně sedělo. V Chrámu bych se asi vyřádila víc…

 

Mnoho povyku pro nic bude zasazené do 30. let – jaké kostýmy by sis pro tuhle dobu představila?

30. léta jsou plný hodně rafinovaných střihů a kombinací různých materiálů, k tomu nechybí kloboučky, výrazné líčení, řasy, mohutné doplňky, květiny, peří. Tohle bude třeba dotáhnout a doladit. Pánové vytáhnou obleky, ideálně dvouřadé, klobouky, šály a rukavice. A dámy delší sukně, propínací halenky, pelerínky, dlouhé rukavice, perly, výrazné prsteny a tak podobně. Zapomenout nesmíme ani na boty – podpatky a lakovky nosili tehdy i muži a dost si na svém vzhledu zakládali. Tak jsem zvědavá, jak se k tomu herci postaví. Každopádně to nebude taková brnkačka, jako byl Daněk…

 

Tak jestli byl Daněk brnkačka, tak se těšíme, až se do toho pořádně opřeš! Díky za rozhovor a za to, že ses ještě nenechala odradit.

Míša Marková