Jak je to tou s Anglií... (by D+V+Z)

27.11.2013 14:45

ROSENKRANTZ

… Stejně tomu nevěřím.

GUILDENSTERN

Čemu?

ROSENKRANTZ

Té Anglii.

GUILDENSTERN

Chcete říct, že jde o nějaké spiknutí kartografů?

Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Tom Stoppard

přeložil Jaroslav Kořán

O tom, že Anglie není spiknutí kartografů, jsme sice měly jakési tušení... ale když jsme slyšely zvěsti o tom, že se ve Stratfordu nad Avonou dá vidět vynikající Shakespeare, zdálo se nám to hodno prozkoumání… A tak jsme se v sestavě: Danuše, Véva a Zigi vydaly na prodloužený víkend přímo do Bardova rodiště na představení Richard II. v podání RSC (Royal Shakespeare Company). O tom, jak to probíhalo, se můžete dočíst dál v naší společné reportáži…

Jak to začalo

Véva

S nápadem jet do Stratfordu jsem přišla já a strhla holky, aby jely se mnou.

Začalo to tím, že jsem při přípravě textu Mnoho povyku pro nic narazila na Youtube na záznam představení z londýnského West Endu. V roli Benedicka zářil vynikající skotský herec jménem David Tennant. Když jsem se trochu zajímala o jeho další práci, našla jsem nejen jeho vynikajícího Hamleta, ale hlavně zprávy o tom, že bude na podzim ve Stratfordu hrát titulní roli v Richardovi II. (veřte nebo ne, o tom, kdo nebo co je Doctor Who jsem se dověděla až mnohem později...)

Danuše

Véva mi pustila skvělou inscenaci hry Mnoho povyku pro nic, s D. Tennantem v hlavní roli a pak navrhla náš malý anglický výlet. Nešlo neodolat. Nadšení sice zprvu vystřídalo zklamání protože lístky byly vyprodané, ale karta se obrátila. Hned na začátku září se uvolnilo k prodeji několik lístků na představení. Nebylo co řešit.

Zigi

Jak to začalo? Ani nevím, já jsem se zase prostě někam přicpala.

Před odjezdem

Danuše

Jsem uvařila čaj do termosky a zapomněla ho v práci. Vrátila jsem se. Chyba. Byla to příchuť nastrouhaná omítka.

Véva

Jako vždy zmatky a vůbec… to plánování, to plánování…

Zigi

Normálka, jako vždycky, náhodné házení věcí do báglu a zvědavost, co se z něj později vysype.

Cesta tam (Pátek 8. 11.)

Danuše

Jízda byla děs a běs. Příště letíme, když to půjde!

Véva

Nesnáším dlouhé jízdy autobusem, protože v něm nemůžu spát – koupila jsem si sice nějaké bylinkové bobulky na spaní, ale vůbec nepomohly… fuj, ještě pořád mám modřinu na zadku od pitomé páčky, na které jsem musela sedět celých 18 hodin!

Zigi

Ani nevím, já spala.

Richard II. (Sobota 9. 11.)

Danuše

Představení mělo skvělou atmosféru, zpracování bylo nenásilné ale velmi efektní. Velmi důstojné zpracování příběhu. Jenom poslouchat jejich angličtinu je zážitek. Osobně se mi nejvíc líbil Michael Pennington. A nesmím zapomenout na skvělou živou hudbu.

Véva

Když jsem viděla, jak jde "jednoduchou" projekcí na řetízky zhmotnit do prostoru plastický obraz Westminster Hall, vhrkly mi slzy do očí. RSC shromáždilo úžasný soubor herců – zvlášť se mi líbili Oliver Ford Davies jako vévoda z Yorku a Michael Pennington jako John Gaunt. David Tennant samozřejmě nezklamal, jeho energičnost by mu mohl kdekdo závidět (profík neprofík). Atmosféra byla doopravdy jedinečná – nechtělo se mi pryč s divadla. Celá hra fungovala jako organický celek – žádný herec, kostým, kulisa či zvuk (a ta živá hudba!!!) nebyl samoúčelný a křiklavý – všichni a všechno do sebe zapadalo a pracovalo ku prospěchu celku. Bylo to vynikající. Kdy zase pojedem, holky?

Zigi

Všechno dosud řečené vezměte, desetkrát vynásobte, a pak dostanete skutečnost! Já osobně bych ještě ráda vyjádřila svůj obdiv k tamějším šatnářům s rentgenovýma očima, které by jim mohl závidět i superman, neboť bez koukání dovnitř hned poznal, že jsem si s sebou do Anglie zabalila umývadlo (porcelánové) a pár dalších ženských věciček, jako cca osm dlažebních kostek. A pak samozřejmě ke všem hercům (dámy nevyjímaje), kteří kdyby prskali správným směrem, tak vyřeší žízňomor většiny afrických států. Co do výkonů jsem též za Olivera Ford Daviese.

Snídaně, backstage tour, piknik (Neděle 10. 11.)

Danuše

Skvělý zážitek! Neuvěřitelně milý a sympatický chlapík, co nás provedl po divadle. A co se týká jídla, dobře jsme to „uvařily“ holky.

Véva

Snídaňové foto mluví za vše. Backstage tour je něco, co by mělo dělat každé divadlo, které se nestydí – bylo vidět, že všichni zaměstnanci RSC pracují za stejným cílem a ten pocit soudržnosti je vidět na každém kroku. No a co se týče pikniku, ten byl vzrušující – popíjet víno na jedné z centrálních laviček hned před divadlem? Tomu se říká koleda – ale dobře to dopadlo.

Zigi

Snídaně šampionek, to se musí nechat! V krásném interiéru s prímovou obsluhou. Kdo mě zná, ví, že leckde by u mě zážitek ze snídaně zcela přehlušil zážitky ostatní, ovšem to o backstage tour a pikniku neplatí. Láska k divadlu, která z našeho kouzelného průvodce prýštila jako vodopád, udělala z nezapomenutelné prohlídky ještě nezapomenutelnější. A co se pikniku týče - mít před sebou čepici na drobné, tak nám naše pití vína z plastových skleniček na šampaňské vydělá určitě víc než tomu chlápkovi vedle snaha o parodování Bocceliho.

Londýn

Véva

Fish and chips je ve skutečnosti celkem slušné jídlo – aspoň na Trafalgar Square. Jo a kousek od nádraží Victoria je velmi levný hostel…

Danuše

Jó souhlasím s Vévou, zdejší klimatické podmínky proměnily rybu a hranole v potěšení i pro mě jakožto téměř zapřísáhlého odpůrce. Drzé veverky v parcích, déšť, kachničky, Jägermeister… prostě idyla.

Zigi

Ze své první a velmi krátké (vlastně jen pár hodin) návštěvy Londýna si bohužel jako nejsilnější zážitek odnesu pití piva, které – podle Véviny trefné poznámky – muselo vystydnout na pokojovou teplotu.