KOSTNÍ ROZHOVORY - díl. 7

Co byl ten hlavní důvod, že ses pustil zrovna do divadla?

Inu to víte, cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Já vlastně nikdy dřív o hraní neuvažoval, kromě pár krátkých hraných scének v rámci šermířských představení jsem neměl ani žádné zkušenosti. Až jednou… Byl to takový ten šedivý sychravý podzimní den. Seděl jsem zrovna takhle náhodou v Kolowratu a čekal na nějakou přednášku. Tu si ke mně přisedly dvě spolužačky ze starších ročníků (Jája a Danuše), a že prý jestli nechci do jejich nové hry, že jim odpadli nějací lidé a tak dále… Já se samozřejmě několik dnů, možná i týdnů urputně bránil… leč nakonec jsem jednoho večera v pokročilých hodinách (čistě náhodou taky v Kolowratu) nátlaku podlehl a svolil. No a od té doby se to se mnou táhne.

Jako člen úplně původní sestavy Kostí jsi zažil už několik různých režisérů a proměn v sestavě. Jak se podle tebe změnil proces přípravy představení?

Tak rozhodně se zefektivnil. Když porovnáme, jak dlouho jsme zkoušeli Halštén a jak dlouho Chrám nebo Daňka, tak je to znát. Však už máme taky nějaké ty zkušenosti, že.

Co tě na hraní baví? Jak se připravuješ na svoje role a jaký je pro tebe rozdíl mezi tím, když hraješ hlavní roli a kdy naopak „čurdu“?

Tak určitě je to velký rozdíl. „Malé role“ nejsou obvykle tak propracované jako ty „Velké“, takže tomu samozřejmě odpovídá i náročnost přípravy.

Přemýšlel jsi o tom, že bys něco režíroval? Jaký bys chtěl být režisér?

O režírování jsem samozřejmě přemýšlel, hlavně v souvislosti s mou vlastní připravovanou hrou. A jaký bych chtěl být režisér? Tak samozřejmě takový, který má jen a jen ty nejlepší vlastnosti. Ale to je jen mé zbožné přání, realita může být bohužel jiná.

Máš rozpracovaný vlastní projekt, řekni nám něco málo o „Čekání na Nguyena“, kdy se na něj můžeme těšit?

Tak těšit se můžete už teď, a je jen otázka kdy to bude hotové. Myslím ale, že do září bych to měl dokončit. A co to vlastně bude? Popravdě řečeno sám nevím, co z toho nakonec vzejde. Ale tak jako máme hry o významných lidech, králích a královnách, vojevůdcích, tak i lidé bezvýznamní, průměrní a podprůměrní si zaslouží svou vlastní hru. A tato bude právě o nich.

Jakou roli by sis chtěl někdy zahrát? Máš nějaký herecký vzor?

Nevím, asi nemám žádnou vysněnou roli, po které bych toužil. Mým velmi oblíbeným hercem je Rudolf Hrušínský, hlavně pro jeho um hrát jak role čistě komediální, tak i role velmi vážné a velice záporné. Což podle mě každý herec neumí, rozhodně ne tak jak to uměl on.

Kdybys nám měl něco doporučit… co tě v poslední době zaujalo?

Asi bych všem doporučil shlédnout televizní inscenaci Daňkovy hry Španělé v Praze. Skvěle napsáno, skvěle zahráno.

Co říkáš o naší nové hře? Jak bys pozval úplně neznámého člověka?

Tak hra se mi samozřejmě velmi líbí, jinak bych v ní nehrál. Neznámého člověka bych pozval na výborně napsanou hru, skvěle zrežírovanou a samozřejmě skvěle zahranou. Tomu přece nemůže nikdo odolat…
 

Díky za rozhovor a hodně štěstí!