KOSTNÍ ROZHOVORY - díl 5.

Tak se nám prochu představ, prosím.

Jmenuji se Markéta Zikmundová. Od příchodu Zbyňka
do souboru jsem těsně ztratila status nejstarší fosilie rodu.
Doufám, že už skutečně dodělávám doktorát na matfyzu
a svou budoucnost vidím jako akademická pracovnice.

Pivo piju, protože mi chutná
Lakros hraju, protože mě baví
Divadlo dělám, protože ho miluju
Pet lahve mačkám, protože je to správné
Matiku učím, protože nic jiného neumím
Občas mluvím sprostě, protože chci
S blbcema se bavím, jen když musím

Dělala jsi divadlo před Kostmi – co to bylo? A jak ses dostala k divadlu a co tě na něm baví?
 

Divadlo jsem začala hrát na střední, někdy ve třeťáku tuším. Naše jazykářky založily školní divadelní soubor a my jsme byli jeho první členi. Ani nevím, jestli ještě funguje. Já jsem vlastně původně chtěla být kulisák a rekvizitář a vlastně i přes můj exhibicionismus mě asi na divadle vždycky lákal právě tenhle málo viditelný, ale o to rušnější zákulisní život, bez kterého by to prostě nešlo.

Nějaká oblíbená role? Co by sis chtěla zahrát v budoucnu?
 

Chtěla bych si zahrát nějakého pořádného blázna. Taky by se mi líbila nějaká vysloveně komediální role, to je docela výzva. A konkrétní postava? Hrozně se mi líbí matka v Shakespearově Coriolanovi.

Máš v repertoáru zajímavé role jako je Filibert Habilis nebo Sedm draků – jaké to je nehrát ženu?
 

Vlastně jsem na to zvyklá. Ze šesti rolí, které jsem kdy dostala, to teď v červnu bude už druhá ženská :-) tak nevím, že by to bylo mnou?

Je něco speciálního, co by sis chtěla na jevišti vyzkoušet – akrobacie, tanec, boj, milostná scéna apod.
 

Sólový zpěv, ale na to nenajdu ani režiséra ani publikum ani odvahu :-)

Jako velká část holek v souboru máš také zkušenost s režírováním – jaké to bylo a v čem spočívá tvoje příprava?
 

Vlastně musím říct, že s každou zkouškou přicházím na něco nového, co mě předtím třeba vůbec nenapadlo. Teď nemám ani tak na mysli konkrétní nápady, spíš to, na co všechno by měl člověk při hraní a režírování myslet, co je potřeba brát ve zřetel a tak. Moje příprava spočívá v mnohokrát přečteném textu, několika popsaných a pokreslených scénářích a taky ve vyhledávání informací.
 

Jak se naopak připravuješ na hraní? Tipy pro učení se textu?
 

Já si ho ráda opakuju při chůzi nebo v dopravních prostředcích. Občas na mě lidi trochu divně koukaj, protože se někdy zapomenu a opakuji si ho nahlas.

Kdyby sis mohla vybrat jednu roli v už natočeném filmu nebo existujícím představení a vyměnit se s jedním z protagonistů – kdo a co by to bylo?
 

Titanic, předposlední scéna, třetí člun zprava druhá stojící žena ( ta bez vesty). Excelentní výkon!

Máš nějaký herecký zlozvyk? Něco o čem víš, nebo co je ti na zkouškách vytýkáno?

Toho je. Tak předně, mluvím potichu. Drmolim. Koncovky, samozřejmě. A hlavně, ta dynamika ! :-)

S nápadem na to hrát Daňkovu hru jsi přišla ty, jaký máš k té hře vztah a co tě na ní nadchlo?

S touhle hrou jsem vlastně přišla už kdysi dávno na kroužek na střední. Tehdy se ten projekt nerealizoval, měli jsme nedostatek kluků, a já jsem vlastně zpětně za to velmi ráda. A co mě na ní nadchlo? Těžko po dvanácti (ježkovy oči, dvanácti!) letech říct, čím mě to tenkrát uchvátilo, ale řekla bych, že to byla láska na první přečtení. A na každé další znovu a znovu. A přesto si teď, po intenzivním několika měsíčním zkoušení, znovu a vždy v ní něco nového najdu. Celkově si dovolím cokoliv z dílny Oldřicha Daňka vřele doporučit. Ten člověk byl génius.

Když někoho zveš na představení (nejen tohle, ale i předchozí), na co se lidé nejčastěji chytnou?
 

Dobrovolné vstupné? Ne, vážně, prostě na nás. Na bandu nadšenců v situacích, v nichž je neznají.

Díky moc za rozhovor a těšíme se na tvoje nové počiny.